Tak už je to tady! Vinohrady vinohrady (brněnské Vinohrady… samozřejmě) třeste se! V sobotu za kuropění proměníte se ve startovací rampu pro naše rachotící koráby. Za mocných zvuků úvodních tónu z Maxipsa Fíka pod vlivem irské whiskey (toho času v akci v P***… doporučeno k zakoupení všem členům výpravy, viz instrukce šéfa kuchyně!) vyrazíme… a pak už bude vlastně jedno kam přesně…

Admin předává slovo. Jarko hlas se! Ujmi se klávesnice!

 

19.7.2013, Standa ještě v Brně:

Ještě jsme nevyjeli a už se dějou věci. Topi nám v autě při cestě z nádraží sdělil, že v Polsku byl na pozvání jako jeden ze tří nejlépe píšících novinářů o Polsku. Verča se v zápětí začala dožadovat kdo jsou ti další dva.

Pivo, víno a slivovice s bramborem a cuketou. Okurek a omáčka. Gurmeti si přišli na své. Ballantinka a pepřová zubní pasta ze Srí lanky.

Společné daily photo na teď, na web, na zeď.Do Rumunska

 

 

 

 

 

21.7.2013, 5:34 – Káťa:

Včerejší večer byl luxusně-snobácký začátek naší cesty. Venkovní termální bazén, západ slunce, rumunské slaďárny, whiskey, vystoupení aquabel a 15 stupňů Celsia. Heslo dne: dny se Světloplachy se do života nepočítají!!

 

21.7.2013, 12:10 – Verča:

Rumunská snobárna pokračuje. Ráno snídaně v trávě, Olda dodal vařič, kávu, čaj – vše na nejvyšší úrovni. Hnědé podšálky vracíme! Zakládáme cestovní agenturu, pracovní název „Život po životě“. Místní kvůli nám zapnuli automatickou pračku. Foto dodáme.

 

21.7.2013, 18:00 – Eva:

Ukradli nám meloun. Topi sežral kobylku, která skočila Soni do piva. Dojímáme se horama a aplikujeme terapii pevného objetí. A taky Timisuaru, Ursus a Ciuc. Chudák Denis, zrovna se válíme po jeho rozptylové loučce.

 

UrsusUrsus a chléb, to je ten základ.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22.7.2013, 7:43 – Topi:

Vanessa se koupe ve Vltavě a Topi v pivu. Kačka si nechala staré triko a Standa nemá Kenzo. Metoda pevného objetí funguje a všichni jsme permanentně sjetí štěstím.

 

22.7.2013, 17:14 – Soňa:

Vehiculul meu pe perna de air je plin ku cipari. Naše nejoblíbenější rumunská věta, která již byla několikráte použita v praxi. S velkým úspěchem.

 

23.7.2013, 8:40 – Soňa:

Zprávy ze včerejška: zastavili kvůli nám vlak, pozřeli jsme několik desítek mentálek, zazpívali a zatančili si v autě za jízdy a nemáme na nic názor, tak jako Tonda. A asi milionkrát zazněla věta: Děcka, mě je tak krásně. Myslíme na Vás tak intenzivně Jarko, Kubo a Karle a docente, že jste tady vlastně s námi.

U monastyruPod Monastirem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

23.7.2013, 9:40 – kdesi v Praze se Jarka ptá:

Jen pro úplnost – pozřeli jste desítky mentálek nebo mentolek???

 

23.7.2013, 15:01 – Káťa:

Dodatek: mentálky jsou určeny pro zlepšení mentálního stavu účastníka zájezdu. Ještě jsme zapomněli zmínit úspěšné vystoupení aquabel, které jedou v roce 2014 na paralympiádu do Soči. Topi se zranil a postoupil polní operaci. Bohužel nezaplatil regulační poplatek, tak mu byla provedena trestná lobotomie.

 

zapis do knihyZápis do rumunské knihy v Cabaně Alpina v sedle Prieslop.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

23.7.2013, 23:01 – Standa, Topi, Soňa, Veronika, Káťa, Olda a pan Tullamore:

Tullamore Dew se má dnes velmi dobře. Tonda, Soňa a Káťa dneska stopovali a auto zastavilo, až po důkladné modlitbě. Soňa si začla vést deníček z cesty a jediné, co tam má je devět koleček a jeden čtvereček. Karel starší (úctyhodných 73 let) dnes prohlásil, že zápach v pokoji je způsoben tím, že se začíná rozkládat. Topi měl jeden rektální výpadek po zkonzumování deci čerstvého ovčího mléka. Po třech dnech pobytu na jednom hotelu se nám podařilo zlikvidovat tři sprchové kouty a jedno prkýnko na záchodě. Navíc jsme Oldovi zrušili péro, ale všichni se těší na nové. Nejvíc Topi! Kromě čerstvého ovčího sýra a mléka jsme pozřeli několik tun borůvek a zapili to rumunským pivem. Rovněž děkujeme švagrovi a švagrové za navaření luxusního guláše. Jediný, kdo na pana Šuteru z Olešnice nemá názor, byli tři psi u auta, kteří dostali jen suchý chleba.

 

24.7.2013, 21:28 – Eva:

Před chvílí jsme dotančili „Kaťušu“ za doprovodu harmonikáře (co dává song za pivo) v hospodě „Supermarket“ pod mýtickou horou Toaca, na kterou ráno polezem. Dopoledne Oldova posádka hrála karty na bednách od piva před krámkem „se vším důležitým“, zatímco místní borci vyjměňovali prasklé pero auta. Krajina je nesnesitelně krásná. Život nás přestává srát.

 

26.7.2013, 7:25 – Verča:

V Rumunsku se zastavil čas, už tři dny je úterý. Snídáme v trávě, tančíme na silnici a dojímáme se navzájem. Všichni jsme vystoupali na Cahlau a víceméně všichni dorazili zpět. Všichni se začněte učit Mařenu! A ulovit úhoře! Musíme doplnit naše vznášedlo! Místní uklízečka byla úplně v šoku, když viděl, jak ráno cestou ze sprch a tureckých záchodů aplikujeme terapii pevného objetí…. 

26.7.2013, 18:24 – Standa:

Medvědi na bilboardech. Krávy v ulicích a práč koberců v řece. Gypsi, cola, pepsi. Trdelník u jezera. Tanec, disco a srdce k nebesům blízko. Jen ÚTERÝ. Jen. Víc než jeden den.

 

27.7.2013, 6:12 – Verča:

Kdo by si v solném dole neolíznul stěny, že? Z neznámého důvodu nás nechtěli ubytovat. A ti druzí a třetí a čtvrtí taky ne. Ale Evička vidí obrazy, a proto na nás čekal dvorek jak stvořený pro předání plaket za neobyčejné výkony, soutěž v pojídání melounu a košt místních vín. Ještěže je teprve úterý…

 

27.7.2013, 20:49 – Topi:

Vanesiny tóny čisté, dojímají se i autisté. Dva roky poté inu, navštívili jsme místo činu, v Sighisoaře se narodil Drakula, kapela Poletíme hrála stále dokola. O prožitcích maje nemaje, těšíme se na Deltu Dunaje. Špinaví na těle, na duši čistí, jedeme domů sebou si jistí. Usedli jsme na terasu, sežrali kus flákoty, vydrápali se nahoru a kávičku popili. Pocity jsou roztodivné, slivovička, pivo v plechu, vracíme se domů směle, neděle je dnem vzdechů. S Rumunskem se loučíme se slzou v oku.