8. 2. 2013 / 12:17

Marně zaháním cestovní horečku prací. Vypínám rozžhavené topení a přenáším sušák s prádlem do jiného pokoje. Abych to s tou simulací tropického podnebí zase nepřehnala, sakra… Krátká virtuální porada s logistickým centrem v Uherském Hradišti o ideálním transportu slivovice. Vyřešeno. Přišla náhradní baterka do foťáku… takže to hlavní mám… (Eva)

 

9.2.2013/15:32 Pod odborným dozorem Evičky přebírám vedení! Světloplasi třeste se a držte formaci!!! (Veronika)

 

10.2.2013/15:43/ Káťa

Expedice IRS AKNAL vyráží na cestu!!! Už na letišti se ztratila 1/15 účastníků, ale podle vedoucího je to v povoleném limitu. V letadle jsme už stihli pobouřit spolucestující i posádku v tradičním světloplaším stylu. Cimrmanovi zdar!

pozn. překl.: sledujte dál osudy odvážných cestovatelů, záhadu černého zavazadla a co na to Jameson?

 

11.2.2013/18:45/Eva

Hlasím, že první den se nám zdá úplně všechno úžasné. Pořád se ujišťujeme, že se to opravdu děje. Nemám sílu tvořit věty. Některé z úžasných věcí: vznesení se, letění, přistání, transport v Dubaji, operace lesíček na letištích, první nadechnutí se tropického horka a vlhka, jízda serpentýnama mezi motorkama a tuk-tuky, troubení, zmatek, ženy všeho věku v sárí, o půl druhé školáci v bílých uniformách v barevných školních autobusech, kráva pasoucí se mezi palmami s volavkou na hřbetě (Soňa usnula), banány, kari v jídelně u silnice oblepené krámkama, liják…

Teda už to první pivo na letišti v Praze bylo úžasné vlastně…Myslíme na vás. Proto tolik škytáte, ano!

pozn. překl.: Dlouho očekáváný příspěvek odvážných cestovatelů doputoval v lahvi od slivovice až do střední Evropy. Sledujte dál odvážné putování Světloplachů! Udrží formaci? Kolik stativů ztratí v džungli? A co na to Jan Becher?

 

12.2.2013/19:01/Eva

Soňa usíná…Káťa se nakažlivě směje, jak to nikdo jiný neumí….Topi asi vypráví vtip. Žáby řvou. Krása. Dnešek začal sluncem a vaječnou omeletou v bistru v Pollonaruve. Slunce vystřídal monzunový déšť. A chčije a chčije…tak nějak furt. Bosky po schodech (nikdo je nepočítal) k jeskynnímu chrámu v Dambule. Pončo proti dešti pořízené pro rumunské hory je pro tento způsob období sucha ideální.

Skála je horká. Bosé nohy v kalužích nezebou. Chram…bezbotí poutníci a nedaleká hora v mlze….

Řidič se naučil česky „jedem“ a „stativ“. Pak hurá na rýžové nudle! Starosti se smrskly na dilema jaké si vzít do lijáku zítra boty. Takže se máme dobře!!!

srilanka1

pozn. překl.: Zatímco statečná výprava vzdoruje tropickému dešti, my bojujeme se sněhem. Kdo je na tom líp? A co na to Johnie Walker?

13.2.2013/18:03/Káťa

Tvrdá zkouška charakterů, kvality techniky a nepromokavosti oblečení úspěšně pokračuje! Za poslední dva dny jsme se vzájemně naučili několik desítek hanlivých oslovení pro déšť, monzun a jiné netradiční počasí v období sucha na slunné Srí Lance. Každopádně na prvních příčkách stále zůstává staré dobré „Chčije a chčije“. Dnes jsme přesně na 148 sekund viděli místní slunce!!!

Technika je nadšena místním podnebím, ke dnešnímu dni už máme v seznamu jednu zaseknutou závěrku, málem ztracenou baterku, deset zamlžených objektivů, dvě pokažené karty a dva nefunkční noteboky.

Jako nejkvalitnější oblečení se osvědčilo v místních podmínkách klasické vietnamské pončo za 60 ká čé, které poráží goretexky i ulítávající deštníky. Čas od času se vlhcí fotografové baví focením módních kreací v těchto modelech.

Jinak se máme stále naprosto úžasně a Srí Lanka nás nepřestává překvapovat!!!

pozn. překl.: Chčije? Buďte rádi, mohlo by i srát. A co na to Rudolf Jelínek?

 

14.2.2013/16:17/Soňa

Zdravíme všechny z Kandy. Dnes se stalo něco neuvěřitelného. Vysvitlo slunce!!! Což způsobïlo zrudnutí pokožky u některých členů expedice. Ale ani to nás neodradilo od fotografování na tržnici a návštěvy buddhistického chrámu. A protože se stáváme odborníky na fototechniku, tak jsme začali natáčet první díly seriálu FOTOTOPGEAR. V hlavní roli Káťa a Evička. Díl první je o pravidlech fotografování na tržnici.

Zíta opustíme Kandy a vyrazíme směrem k čajovým plantážím.

15.2.2013/18:42/Káťa

Počet průjmů výrazně klesl, jedna zácpa úspěšně vyléčena, počet hnijících bot a zatuchlých ručníků se dramaticky zvyšuje!!!

15.2.2013/18:45

Dnešní hlášení z vlaku projíždějícího Sri Lanskou Vysočinou. Z výšky 1800 klesáme na 1100 do městečka Ella. Mlha pohltila čajové plantáže. Děti na nádraží se smějí…Topi znamená v místním jazyku bombonek:). Fotíme alespoň z okna. Krajina je nadherna. Neprší…

A teď už ležíme tři holky pod moskytierou na jedne velke posteli. Pod postelí máme cihlu na gekony. Káťa loví netopýra. Dáváme čelovkama znamení do vesmíru, že jdeme spát.

pozn. překl.: Sledujte dál cestu našich odvážných světloplachů! Jak se Karlova postel dostala až na Srí Lanku? Jak moc musí být bota nahnilá, aby už šla sama?  A co na to Jack Daniel?

 

srilanka5sotek

 

 

19.2.2013/14:25/Eva

Orlové zdraví všechny poštolky. Chvíli jsme se nehlásili, dobyli jsme nejjižnější cíp ostrova a dorazili do Mirisy. Oceán nás chlácholil a usušil nám ponožky (nejen) po týdenním plahočení se monzunovým deštěm. Loudali jsme se osamoceně s foťáky po okolí, mezi vlnami a rýžovými poli, vyprali plesnivějící svršky, blbli ve vlnách jak mrňata. Ráno jsem potkala svého prvního švába, fakt velkej, zabít ho musela Soňa….

Po volném dni jsme se vydali do Galle. Koloniální architektura se nám zdála příliš malebná, tak jsme vyrazili do nového města. Zmatek, chaos, hlava na hlavě….Pořád nám někdo něco nabízí. Natahuje ruce. Lidé se nezlobí, že je fotíme jako jinde. Naopak nám dávají své adresy (mám jich plné kapsy) a chtějí poslat fotku. To bude asi pálka….Útěk do KFC na chlorované kafe (FUJ). Prší…..Řidič odstaveného autobusu nás zve pod střechu. Cesta zpět přeplněným linoovým busem. Popík v sinhálštině na plné koule. Najednou cítím absolutní mír. Puchýř plný pouličních sraček si přestříknu akutolem a čučím na oceán. Jeden Radegast (tedy místní Lion – chutná to stejně) na pláži a smíření přechází v radost z toho, že jsem. Byli jsme stvořeni, abychom se zamilovali, počali děti, dovedli je k dospělosti a zemřeli. Všechno ostatní je nadstandard….Až si budu někdy stěžovat, tak mi to připomeňte. O tom, jak jsme včera pod hvězdami všichni světloplaši večeřeli u dlouhého stolu na pláži při svíčkách čerstvě grilované ryby a oceán nám omýval nohy (naše, stolu a židlí taky) vám ani nebudu psát….sama tomu nevěřím.

Ráno jsme šli fotit východ slunce. A oceán vyplavil hovno. Byl to pozdrav z Indie od Standy. Jako ŽE JE ŽIVOT KRÁSNÝ….

pozn. překl.: přísahám, že přes slzy nevidím….všechno se propojilo a na Vinohradech nám došel toaleťák….

20.2.2013/2:48/Topi

Fotit se dá na Srí Lance i po třech pivech – furt se vedou diskuze o cloně, hloubce ostrosti a života.

srilanka2

21.2.2013/19:24/ Topi

Soubor fotek coby průřez akcí mě při večerním promítání skoro dojal. Akce pomalu končí, král je mrtev, ať žije král. Plánujeme Irsko. Nebo Maroko? A co zítřejší želví farma? Jdem do toho!!! Life is live. Nebo naopak?

srilanka6

 

 

 

akční speciál od Káti: 

očima Topiho: 

Káťa se směje a dalši: 

a výsledky našeho snažení zde

fotogalerie

 

 

 

http://goo.gl/maps/Q8fMY